V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

HŮRKOVÁ, Drahomíra

Drahomíra HŮRKOVÁ provdaná Venclová (* 17. 4. 1917 Praha, † 12. 6. 1990 Praha)  – herečka. Ještě ani ne sedmiletá poznala herecký život jako baletka díky dětským rolím ve Vinohradské zpěvohře a v Národním divadle. Balet však v dospívání opustila a vystudovala dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze (1936), kde se také pěvecky školila u G. Horvátové. První angažmá získala v holešovické Uranii (1937–38) a pak jednu sezonu byla členkou činohry Městského divadla v Plzni, kde hrála obor první naivky. Po sňatku následovala manžela do Prahy, kde hostovala v Moderním divadle (F. L. Věk, Milostné dopisy) a Městském divadle na Královských Vinohradech (První dáma republiky). Pro svou další hereckou činnost nalezla zázemí v Československém rozhlasu Praha (1938–55) a pak až do odchodu do důchodu (1977) hrála v pražském Ústředním loutkovém divadle. Ve filmu se uplatnila zejména ve druhé polovině 30. let jako představitelka menších rolí bezprostředního svěžího výrazu, např. kloboučnice (Krb bez ohně, 1937), studentky (Ideál septimy, 1938), nemocniční sestry (Stříbrná oblaka, 1938), služky (Svatební cesta, 1938) a obrýlené chovanky kláštera (Lízino štěstí, 1939). Rozměrnější úlohu představovala postava šafářovy dcery Jiřiny zamilované do statkářova syna (J. Dohnal) v melodramatu V. Kubáska Dvojí život (1939). Ve znárodněné kinematografii se objevila už jen v epizodce úřednice (Dnes neordinuji, 1948).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!