V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

HRUŠÍNSKÝ ml., Rudolf

Rudolf HRUŠÍNSKÝ ml. (* 5. 10. 1946 Praha)herec; syn R. Hrušínského, bratr herce J. Hrušínského a otec herce R. Hrušínského nejml. Ačkoliv vyrůstal v rodině s bohatou div. tradicí, k herectví vůbec neinklinoval. Od dětství se věnoval hudbě, proto po ukončení školní docházky studoval hru na akordeon a klavír na pražské Státní konzervatoři. V pomaturitním ročníku však přešel na DAMU, kde absolvoval obor herectví (1974). Na jevišti začínal v pražském divadélku Ateliér a od roku 1978 byl po dvacet sezon členem Činoherního klubu v Praze (Cola v komedii Tři v tom, střihač Wabschke a další role v Hejtmanovi z Kopníku, Erich v Povídkách z Vídeňského lesa, Eman v Něžném barbarovi, Glov v Hráčích, Coelio v Mussetových Marianniných rozmarech, Jan Dítě II v Obsluhoval jsem anglického krále, Figarova svatba, Ženitba, Lakomec, Kosmické jaro). Nyní hraje především v Divadle Bez zábradlí (Kdes byl dnes v noci, Blbec k večeři, Bez roucha). Ve veseloherním repertoáru inklinuje k postavám, jejichž komika vyplývá z vnitřní podstaty charakteru. Počátkem 70. let získal první zkušenosti před kamerou, např. v psychologickém tv. dramatu E. Schorma Lítost (1970), kde ústřední dvojici ztvárnili jeho otec a bratr. Ve více než čtyřech desítkách celovečerních filmů a v téměř stovce tv. inscenací a seriálů mu byly souzeny výhradně epizodní role, zpravidla jednoduché lidové typy. Divácky nejvděčnější byly jeho komické až groteskní figurky svérázných, bodrých a furiantských chlapíků z velmi úspěšných filmů J. Menzela: permanentně se zraňující pivovarský čeledín v poetické komedii podle Hrabalových próz Postřižiny (1981), pomocník traktoristy v hrabalovské hořké komedii Slavnosti sněženek (1983), přejetý družstevník Drápalík v komedii Vesničko má středisková (1985), Emil v adaptaci Vančurova románu Konec starých časů (1989) a invalidní majitel luxusnního hotelu Tichota ve zfilmování Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále (2006). Z ostatních postaviček stojí za připomínku ještě univerzální dědic Sýkora v cimrmanovské detektivní komedii L. Smoljaka Rozpuštěný a vypuštěný (1984), debilní pacient protialkoholní léčebny Obuli v hořké komedii D. Kleina Dobří holubi se vracejí (1987), otec školáka Tondy Čejky (Radoslav Budáč) v laskavé retrokomedii J. Svěráka Obecná škola (1991), zatrpklý vojenský lékař Hořec v Sirového přepisu Švandrlíkovy humoristické knihy Černí baroni (1992), sluha na pitevně Kuba v Brabcově váchalovské parodii Krvavý román (1993), patolog Slavíček v Soukupově trilogii policejních komedií Byl jednou jeden polda (1995, 1997, 1999), hloupější potulný komediant ve Slámově smutné komedii Akáty bílé (1996), udavačský úředník Krul v Kleinově retrokomedii Konto separato (1997). Velkou popularitu mu přinesla postava muže, který se u televize pohádá s mrzutou manželkou (E. Holubová) ohledně svých schopností, v povídce Pitomci z filmu Petra Zelenky Knoflíkáři (1997). Další rodičovskou dvojici vytvořil s N. Konvalinkovou (Hurá na medvěda!, 2000). Jako rybář Vrtílek v Krajňákově se objevil letní komedii Poslední plavky (2007). Poslední dvě dekády se zviditelňuje mnohem víc na tv. obrazovce, v inscenacích a filmech (Pozor, je ozbrojen, 1985; Život a smrt Petra Jana B., 1986; Stačí stisknout, 1987; Zvonokosy, 1990; Hřbitov pro cizince, 1991; Zálety koňského handlíře, 1991; Markétin zvěřinec, 1998; Polojasno, 1999; Návštěva staré dámy, 2000; Znásilnění, 2001; Tuláci, 2001; Kožené slunce, 2002; Lakomec, 2003; In nomine patris, 2004; Psí kus, 2005; Jasnovidec, 2005), pohádkách (Pohádka o lidské duši, 1984; O princi, který měl o kolečko víc, 1991; Ahmed a Hazar, 1991; Malvína, 2003) a seriálech (Cirkus Humberto, 1988; Dobrodružství kriminalistiky, 1989; O zvířatech a lidech, 1994; Hříchy pro diváky detektivek, 1995; Na lavici obžalovaných justice, 1998; Hotel Herbich, 1999; Zdivočelá země, 2000, 2001; Náves, 2005; Hraběnky, 2007), když největší popularitu si získal jako pan domácí (a opět vášnivý rybář) ucházející se o přízeň Miriam (H. Maciuchová) v nekonečném seriálu Ulice, 2005–10. V ČT moderuje pořad o myslivosti a rybaření Jak na to… Věnuje se výtvarnému umění vlastní tvorbou olejomaleb a galerijní činnosti (je majitelem sítě Galerií u Rudolfa, např. v Plané nad Lužnicí a v Sušici).

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!