V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

HRUBÁ, Vlasta

Vlasta HRUBÁ (* 15. 12. 1918 Praha, † po 1950? Miami, USA)herečka. Pěvecky školená a s ochotnickými zkušenostmi získala v šestnácti letech první angažmá jako sboristka v holešovické Uranii (1933–34). Když si Kocourkovští učitelé pronajali Vinohradské divadlo, hrála v jejich revui menší úlohu. Odtamtud se vrátila znovu do Uranie již jako sólistka pod pseudonymem Krasovská. V novinách si povšiml její fotografie V. Burian a přijal ji do svého divadla. Potom přešla k J. Kohoutovi do Švandova divadla na Smíchově, kde se již vypracovala v lyrickou subretu efektního zjevu plavovlasé krásky, elegantního výrazu a příjemného hlasu. Definitivně pak zakotvila v Tylově divadle (1933–44), na jehož scéně okouzlovala v rolích milovaných slečen z lepší společnosti. Svou úspěšnou jevištní kariéru brzy rozšířila ještě o účinkování ve filmu, kde víc prokázala své dramatické schopnosti. Kinematografický křest si odbyla úlohou ošetřovatelky Červeného kříže v Cikánově melodramatu Král ulice (1935). Během následujícího devítiletého období vytvořila ve třech desítkách nenáročných filmů lehkých žánrů, většinou režírovaných Miroslavem Cikánem, zpravidla menší i vedlejší role slečen, mladých elegantních svůdnic a dámiček velkého světa, stejně tak jako postavy spořádaných a obětavých dívek. Hrála např. komorné a služky (Komediantská princezna, 1936; Děvče za výkladem, 1937; Druhé mládí, 1938; Artur a Leontýna, 1940), venkovské dcerky (Lojzička, 1936; Její pastorkyňa, 1938), učitelku a profesorku (Ztratila se Bílá paní, 1937; Ideál septimy, 1938), vychovatelku (Příklady táhnou, 1939), prodavačky (Svět, kde se žebrá, 1938; Pelikán má alibi, 1940), snoubenku (Vandiny trampoty, 1938), manželky (Milování zakázáno, 1938; Osmnáctiletá, 1939), bardámu (Důvod k rozvodu, 1937), pouliční holku (Batalion, 1937), primadonu (To byl český muzikant, 1940), zpěvačku (Štěstí pro dva, 1940), intrikánku (Andula vyhrála, 1938) a zcela naposledy členku zločinecké bandy (Paklíč, 1944). Po osvobození se už v divadle ani ve filmu neobjevila, byla vyšetřována (1945–46) odborovou komisí divadelníků, ale žádné důkazy se pro ti ní nenašly. Poté odejela do Anglie a v nezjištěné době do USA.

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!