V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

HOLIŠOVÁ, Blažena

Blažena HOLIŠOVÁ rozená Zálešáková (* 11. 7. 1930 Nenkovice u Kyjova, † 7. 4. 2011 Praha)herečka; bývalá manželka herce V. Knora, dlouholetá životní partnerka J. Somra. Pocházela z rolnické rodiny. Jako vyučená švadlena pracovala nejprve v oboru v Prostějově a Brně a po absolování dělnické přípravky vystudovala herectví na JAMU (1956). První jevištní zkušenosti získala na brněnských scénách (Divadlo Julia Fučíka, Státní divadlo Brno) a roku 1960 natrvalo zakotvila v souboru činohry Národního divadla v Praze (Poprask na laguně, Strakonický dudák, Kavkazský křídový kruh, Majitelé klíčů, Cokoli chcete, Naši furianti). Podobně jako na divadle i ve filmu nejprve představovala rozmanité dívčí typy, které pojednala s civilní střídmostí a se smyslem pro autenticitu: mladá učitelka z jihomoravského pohraničí Andulka Novotná v Helgeho psychologickém dramatu Škola otců (1957), prodavačka Pavla Váňová, snoubenka titulního hrdiny Sísova dramatu Život pro Jana Kašpara (1959), ošetřující milosrdná sestra Alžběta v Kadárově a Klosově válečném dramatu podle Mňačkova románu Smrt si říká Engelchen (1963). Od poloviny 60. let byla obsazovaná do postav rozšafných a energických manželek a matek, které při vší své rezolutnosti ukrývají uvnitř laskavé mateřské srdce. Její mužské protějšky hráli např. I. Racek (Marie, 1964), L. Lipský (Dva tygři, 1966), F. Řehák (Kdo hledá zlaté dno, 1974; Útěky domů, 1980), B. Prokoš (Prodaná nevěsta, 1975), V. Menšík (Můj brácha má prima bráchu, 1975; Brácha za všechny peníze, 1978; Půl domu bez ženicha, 1980), Š. Mišovic (Poslední vlak, 1982), R. Hrušínský (Slavnosti sněženek, 1983; Rozpuštěný a vypuštěný, 1984; Jak básníkům chutná život, 1987), J. Somr (Kam doskáče ranní ptáče, 1986). Galerie jejích film. postav obsahuje také hrdinky z minulosti: barvířova žena Marie Sattlerová ve Vávrově historickém podobenství Kladivo na čarodějnice (1968), Marie Zápotocká ve normalizační agitce A. Kachlíka Dvacátý devátý (1974), bohatá vdova Evženie v retrokomedii J. Menzela Báječní muži s klikou (1978), ředitelka smíchovské Arény Koldínská v Kovalově biografickém snímku Julek (1979), matka K. H. Máchy (J. Schwarz) ve Vláčilově poetickém životopisném filmu Mág. (1987). Poslední výraznou kreaci na plátně předvedla po boku R. Hrušínského v úloze rázné, ale dobrosrdečné vdovy a nemocniční uklízečky Katky v hořké komedii K. Kachyni Pozor, vizita! (1981). Od 90. let se ve filmu neobjevila, zato účinkovala víc v televizi, kde od počátku svého pražského angažmá účinkovala v četných inscenacích (Zahrada královnina, 1963; Alexandr Dumas starší, 1970; Sto důkátů za Juana, 1971; Případ Kolman, 1986; Hříšný Václav, 1986; Zrcadlo nenávisti, 1987; Svědkyně, 1991; Hodina obrany, 1991; Milostivé léto, 1991; Kafka to měl taky neměl lehké, 1992; Život a dílo skladatele Foltýna, 1992; Doktor Munory a jiní lidé, 1997; Čas jeřabin, 1997; Lakomec, 2002), četných pohádkách (Měsíční kámen, 1973; Nezbedná pohádka, 1976; O Honzovi a Barušce, 1977; Předeme, předeme zlatou nitku, 1981; Hodina splněných přání, 1983; Pták Žal, 1985; Hádání s Hadovkou, 1987; Motanice, 1988; O podezřívavém králi, 1989; O hloupé havířce, 1990; Světýlka z blat, 1992; O zázračné mouše, 1993; Není houba jako houba, 1996; O zlé a dobré vodě, 1997), z nichž vyniká volná Svobodova trilogie (Zkřížené meče, 1998; Zvonící meče, 2000 a Zázračné meče, 2001); a seriálech (Sňatky z rozumu, 1968; Byl jednou jeden dům, 1974; Žena za pultem, 1977; Stříbrná pila, 1978; Dnes v jednom domě, 1979; Doktor z vejminku, 1982; Sanitka, 1984; My všichni školou povinní, 1984; Rozpaky kuchaře Svatopluka, 1985; Vlak dětství a naděje, 1985; Bylo nás šest, 1986; O zvířatech a lidech, 1994; Hospoda, 1995–96; Četnické humoresky, 2000). Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (2001).

 

 

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!