HOFBAUER, Michael
Michael HOFBAUER (* 6. 1. 1964 Praha, † 10. 1. 2013 Praha)
–
dětský herec a divadelní technik. Pro film ho objevil přímo ve školních lavicích páté třídy Zdeněk Zelenka, když hledal dětské představitele do filmu Věry Plívové-Šimkové na motivy Twainova dobrodružného románu pro mládež
Páni kluci (1975). Následovala plejáda klukovských postav, v drtivé většině darebů (
Profesoři za školou, 1975;
Jak se točí Rozmarýny, 1977;
Jen ho nechte, ať se bojí, 1977;
Čekání na déšť, 1978;
Stíhán a podezřelý, 1978;
Brontosaurus, 1979;
Hordubal, 1979;
Zakázaný výlet, 1981), z nichž nejznámějším je Otík, syn inspektora bezpečnosti leteckého provozu Málka (
V. Brodský) ve dvou film. verzích fantastického seriálu Jindřicha Poláka o panu Tau s názvem
Poplach v oblacích (1978) a
Od zítřka nečaruji (1978). Po skončení devítiletky se vyučil prodavačem potravin, ale pokračoval dál v účinkování ve filmech. Výjimku mezi jeho uličnickými typy představuje ryze kladná role patnáctiletého nadšeného čtenáře detektivek Ládi Zemana, který s kamarádem (Boris Kubíček) odhalí v malém pohraničním městě síť pašeráků diamantů, v Hanibalově dětské detektivce
Neříkej mi majore! (1981). Vrcholem jeho herecké kariéry bylo ocenění Zlatý dudek, které získal za roli vůdce dětské party Osvalda, jehož autoritu mezi kamarády zcela podkopají dvě nezbedné plastelínové postavičky, v dětských komediích Jindřicha Poláka
Lucie, postrach ulice (1984) a
…a zase ta Lucie! (1984). Režisér Tomáš Tintěra si ho vybral za protagonistu své smutné komedie
Hele, on letí! (1984), kde ztělesnil vyučeného obuvníka Andyho, jemuž se podaří uskutečnit sen o létání na rogallu, získat přízeň milované dívky (
R. Kvapilíková) a úspěšně složit přijímací zkoušky na školu. Kromě film. ateliérů se seznámil se zákulisím ČST ai západoněmeckých tv. stanic díky účinkování v tv. pořadech (
Barvínek a
Plamínek), a především v seriálech
Tajemství proutěného košíku (1977),
Lucie postrach ulice(1980) a
My všichni školou povinní, 1984). Později se objevil ve filmech
Dům pro dva (1987),
Král kolonád (1990),
Zvláštní bytosti (1990),
Tankový prapor (1991),
Želary (2003) a naposled jako bachař v Ševčíkově thrilleru
Normal (2009). Po vojně prodával v obchodě, uklízel v metru a od roku 1989 pracoval jako osvětlovač v Divadle na Vinohradech, kde občas hrál menší role (mj. v dramatu
Macbeth). Herecké příležitosti dostával na obrazovce v dalších seriálech (
Druhý dech, 1988;
Dobrodružství kriminalistiky, 1989;
Největší z Pierotů, 1990;
To jsem z toho jelen, 2001;
Duch český, 2001;
Strážce duší, 2003;
3 plus 1 s Miroslavem Donutilem, 2004;
Ulice, 2005–10) i tv. filmech a inscenacích (mj.
Město bez dechu, 2003;
Smrt pedofila, 2003;
I ve smrti sami, 2004;
Zlá minuta, 2005;
Svědomí Denisy Klánové, 2009) a pohádkách (
O svatební krajce, 2003;
Škola princů, 2010).