V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

HEGERLIKOVÁ, Antonie

Antonie HEGERLIKOVÁ (* 27. 11. 1923 Bratislava, † 11. 12. 2012 Praha)herečka; manželka divadelního režiséra, teoretika a výtvarníka Antonína Dvořáka (1920–1997) a herce K. Fridricha. Narodila se a vyrůstala na Slovensku, kam byl po 1. světové válce její otec, vojenský pekař německé národnosti, odvelen. Podstatnou část dětství strávila v Žilině, kde chodila do baletu, v jehož školení pokračovala pak v Praze, kam se rodina roku 1938 přestěhovala. Během gymnáziálních studií uvažovala o povolání středoškolské profesorky zeměpisu a tělocviku, ale na doporučení ruské primabaleríny J. Nikolské se rozhodla pro herectví. Ještě než absolvovala dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze (1943), hrála v Divadle V. Buriana a Divadle ve Smetanově muzeu. Pak byla angažována v Intimním divadle (1943–44) a po válce krátce působila v Burianově souboru D 46, než se roku 1946 stala členkou Městského divadla na Královských Vinohradech, respektive Divadla na Vinohradech, v jehož svazku zůstala téměř šest desetiletí. Vytvořila zde kolem dvou set rolí, většinou velkých postav energických a panovačných žen v domácím i světovém repertoáru (Macbeth, Strýček Váňa, Elektra, Nora, Návštěva staré dámy, Naši furianti, Maryša, Nepřirozená zvířata). Za roli ženy A v Albeeho Třech velkých ženách byla nominována na Cenu Thálie 1999. Současně s přijetím do prvního div. angažmá vstoupila poprvé i do film. ateliérů, aby ztvárnila drobnou figurku kadeřnice velkého salonu v Holmanově melodramatu Bláhový sen (1943). Další kroky před kamerou činila již ve znárodněné kinematografii v postavách třídně uvědomělých proletářských dívek a mladých žen: členka závodní rady velké cihelny Anežka Kramerová v budovatelském dramatu V. Kubásek Dva ohně (1949), chalupnická dcerka Lída Hromádková v dalším tentokrát vesnickém dramatu stejného režiséra Žízeň (1949). Pak manželka představitele dělnického hnutí Ladislava Zápotockého-Budečského (O. Krejča) ve Weissově adaptaci románu Antonína Zápotockého Vstanou noví bojovníci (1950), mladá komunistka Zdena Dejmková ve Vávrově film. adaptaci Řezáčova stejnojmenného románu Nástup (1952) a statečná vesničanka Mária v dobrodružném, politicky exponovaném filmu J. Macha Akce B (1951). Znovu do partnerské dvojice s O. Krejčou ji svedla role obětavé manželky cestovatele a sběratele Emila Holuba v životopisném snímku Miloše Makovce Velké dobrodružství (1952). V následujícím období, kdy ji film veskrze ignoroval, ztělesňovala charaktery zcela odlišné: nešťastná žena alkoholika inženýra Dandy (Z. Štěpánek) v dramatu M. Friče Dnes naposled (1958), pokrytecká bigotní matka malého Martina (M. Koblic) v Gajerově dramatu Králíci ve vysoké trávě (1961), bezcitná a ziskuchtivá manželka defraudanta Krále (V. Brodský) v Sequensově baladě Smrt černého krále (1971) a matka mladého proletáře (M. Pavlata) v Čechově okupačním dramatu na motivy románové předlohy Jana Otčenáška Svatba bez prstýnku (1972). Velkou roli jedné z obyvatelek Ženských domovů a odborové funkcionářky Anežky Faltové hrála v psychologickém filmu Jaroslava Balíka V každém pokoji žena (1974). Během posledních dvaceti let se v kinech připomněla pouze vedlejší úlohou královské chůvy v Troškově drdovské pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987) a menšími rolemi tety titulní hrdinky (J. Bohdalová) v psychologickém příběhu K. Kachyni Fany (1995) a náhodné návštěvnice svatební hostiny Rozálie Gamhrelidzeové v komedii V. Drhy Početí mého mladšího bratra (1999). S plejádou dalších seniorských kolegyň a kolegů se připomněla na plátně v úloze obchodnice Vítkové jako jedna z účastnic srazu maturantů náchodského gymnázia po 60 letech ve Štancelově poetické komedii Pamětnice (2009). Počátkem 60. let přenesla váhu svého herectví z filmu do televize, kde vedle mnoha inscenací (Radúz a Mahulena, 1959; Metelice, 1963; Zločin pátera Amara, 1968; Alexandre Dumas starší, 1970; Kat nepočká, 1971; Romeo a Julie na konci listopadu, 1971; Země zlatých plodů, 1973; Otec nebo bratr, 1978; Scapinova šibalství, 1980; Domek u lesa, 1985; Proč pláčeš, břízo bílá, 1991; Nevlastní bratr, 2006) dosáhla nejpronikavějšího diváckého ohlasu postavou laskavé maminky titulního hrdiny – obrozeneckého intelektuála (R. Brzobohatý) v historickém seriálu podle Jiráskova románu F. L. Věk (1971). Naopak negativní reakce vyvolalo její obsazení v seriálu Matka (1975), kde jako padesátiletá představovala titulní hrdinku věkově o polovinu mladší. Výrazně se uplatnila rovněž v rozhlase a dabingu. Vyučuje na Vyšší odborné škole herecké v Praze. Bilanční profil její osobního a uměleckého života natočil V. Drha pro cyklus ČT Neobyčejné příběhy (2009). Laureátka Státní ceny (1951) a nositelka titulu Zasloužilá umělkyně (1965). Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (1993).

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!