V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

HAVEL, Jiří

Jiří HAVEL (* 25. 1. 1942 Praha)  – herec. Absolvoval studium herectví na DAMU (1959–63) a po působení v Divadle Petra Bezruče v Ostravě (1963–67) a Městském divadle Kolín (1967–68) je od roku 1969 členem Divadla S. K. Neumanna v Praze, respektive Divadla pod Palmovkou (Obchodník s deštěm, Komedie o umučení Krista, Revizor). Už jako student začínal ve filmu epizodními i vedlejšími úlohami mladíků (Zámek pro Barborku, 1962; Praha nultá hodina, 1962; Neobyčejná třída, 1964; Dvanáct, 1964), z nichž vyniká především postava vždy elegantního, domýšlivého a sebevědomého technika Petra, který prohraje milostný souboj o lásku studentky (A. Procházková) s povahově protikladným hrdinou (V. Sloup) v lyrické tragikomedii Čestmíra Mlíkovského Okurkový hrdina (1963). Normalizační kinematografie ho poctila ve svých tendenčních dílech nebo filmech únikových námětů zejména postavami příslušníků bezpečnosti (Cesty mužů, 1972; Zatykač na královnu, 1973; Tam, kde hnízdí čápi, 1975; Noc klavíristy, 1976; Silnější než strasch, 1978; Jak napálit advokáta, 1980; Jen si tak trochu písknout, 1980; Pavučina, 1986; Smích se lepí na paty, 1986) a vojáků různých hodností (Sokolovo, 1974; Drsná Planina, 1979; Božská Ema, 1979; Dva kluci v palbě, 1982), ale hrál například i vězně (Klíč, 1971), bezpečnostního technika (Dvě věci pro život, 1972), taxikáře (Za volantem nepřítel, 1974), dělníka (Dvacátý devátý, 1974), mistra (Já to tedy beru, šéfe…!, 1977; Hodina života, 1981), železničáře (Tajemství Ocelového města, 1978), lékaře (Smrt stopařek, 1979; Tísňové volání, 1985), barikádníka (Svítalo celou noc, 1980), otce dětského hrdiny (Muž přes palubu, 1980), skladníka (Příště budeme chytřejší, staroušku!, 1982), tanečníka (Zánik samoty Berhoff, 1983), ministra (Pohádka o malíčkovi, 1985), počítačového technika (Veselé vánoce přejí chobotnice, 1986), pořadatele (Bloudění orientačního běžce, 1986), ridiče Metra (Můj hříšný muž, 1986), dvořana (O princezně Jasněnce a létajícícm ševci, 1987), karbaníka (Poutníci, 1988). Po dlouhé době se na film. plátno vrátil v komedii Doktor od Jezera hrochů (2010). O to větší prostor mu ale poskytla televize v inscenacích (Jak to bylo v únoru, 1972; Tichý svědek, 1973; Poslední dopis, 1973; Kukačky, 1973; Poslední královna, 1974; Poslední koncert, 1979; Plášť Marie Terezie, 1982; Území strachu, 1986; Vlci, 1990; Mistr Kampanus, 1993; První a poslední, 1997; Legenda Emöke, 1997; Nenávist, 1999; Manželka Ronalda Sheldona, 2001; Ideální manžel, 2001; Past, 2003; V hlavní roli, 2007; Devatenáct klavírů, 2008), méně v pohádkách (Poslední kouzlo, 2006), o to více ale v seriálech, z nichž jmenujme alespoň tituly: Nemocnice na kraji města (1977), Návštěvníci (1981–83), Dynastie Nováků (1982), My všichni školou povinní (1984), Synové a dcery Jakuba skláře (1985), Rozpaky kuchaře Svatopluka, 1985; Chobotnice z II. patra, 1986; Gottwald, 1986; Druhý dech (1988), Případ pro zvláštní skupinu (1989), Přítelkyně z domu smutku (1992), Náhrdelník (1992), Arabela se vrací (1993), Hospoda (1996), Zdivočelá země (1997), Český Robinson (2000), Pojišťovna štěstí (2004), Ulice (2005). Hojně se uplatňuje v dabingu (např. seriály MASH, Beverly Hills, Simpsonovi).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!