V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

BARTOŠOVÁ, Stanislava

Stanislava BARTOŠOVÁ provdaná Wanatowiczová (* 17. 3. 1947 Liberec)  – herečka. Po libereckém gymnáziu absolvovala studium herectví na DAMU (1965–69) a nastoupila angažmá v pražském Divadle na Vinohradech (Ivanov, Barbaři, Paní Savageová, Matka Kuráž, Ubohý vrah, Gazdina roba). Na film. plátně debutovala ještě jako studentka hlavní úlohou koketní zdravotní sestry Jenky, jež svými půvaby přitahuje pozornost mužů v Kohoutově příběhu 7 zabitých (1965). V následujících dvou desítkách filmů, často kriminálního žánru, ztělesňovala většinou přitažlivé partnerky, manželky a milenky hlavních hrdinů z obou stran zákona (Hra bez pravidel, 1967; Vím, že jsi vrah…, 1971; Smrt na černo, 1976; Noc klavíristy, 1976; Příliš velká šance, 1984; Druhý tah pěšcem, 1985; Muž na drátě, 1985; Černá punčocha, 1987). Menší role nezřídka žen lehkých mravů vytvořila v komediích a historických filmech Karla Steklého (Svatby pana Voka, 1970; Všichni proti všem, 1977; Každému jeho nebe, 1981; Příhody pana Příhody, 1982; Podivná přátelství herce Jesenia, 1985). Na film. plátně se po roli Elišky, sestry hrdinčiny maminky (J. Šulcová) z Novákova melodramatu Operace mé dcery (1986) nadlouho naposled objevila jako pacientka Salusu v komedii D. Kleina Konec básníků v Čechách (1993). Na tv. obrazovce se objevila v řadě inscenací (Dívka jako ty,1975; Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, 1978; Velká sázka o malé pivo, 1981; Na dosah ruky, 1984; Poklesky zralých mužů, 1987; Bankovní dům Daubner, 1988; Duch času, 1990, Princezna Fantaghiró, 1991) a v seriálech (Nejmladší z rodu Hamrů 1975; Dynastie Nováků, 1982; Johann Sebastian Bach, 1985; Gottwald, 1986; Případ pro zvláštní skupinu, 1989; Arabela se vrací, 1990–93; Hříchy pro pátera Knoxe, 1992). Po vzniku ČR (1993) se vzdala všech hereckých závazků, začala užívat jméno po manželovi Wanatowiczová, krátce byla hlasatelkou tv. zpráv na Nově (1994), poté odešla do diplomatických služeb (konzulka na Generálním konzulátu v Košicích a pak ředitelka Českého centra na Slovensku). Po dlouhé odmlce se vrátila jak na obrazovku v seriálu Přešlapy (2009), tak na plátrna kin, žel ne právě v podařeném česko-italském přepisu Vieweghova románu Případ nevěrné Kláry (2009).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!