V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

HAJSKÁ, Darja/Růžena

Darja/Růžena HAJSKÁ rozená Darja Dea Voříšková, provdaná Slámová (* 20. 3. 1911 Mladá Boleslav, † 18. 3. 1981 Praha)herečka; sestra loutkáře, herce, scenáristy, režiséra a astrologa M. Hajského. Po ukončení měšťanky pracovala od roku 1925 jako technická síla u společnosti Fortunafilm a navštěvovala operní školu Jetty Kurzové-Peršlové. Uměleckou dráhu zahájila na sklonku 20. let jako operetní sólistka u různých div. společností a v Tylově divadle v Nuslích (1929–31). Z tříletého působení v operním sboru Českého divadla v Olomouci přešla k činohře v pražském Akropolisu (1934–35). Do konce 30. let hrála v Pardubicích a Kladně a za okupace strávila čtyři sezony na jevišti pražského Stálého divadla v Unitarii. Bezprostředně po válce zůstala ještě krátce v Praze (Divadlo Větrník v Rokoku a Rozmarné divadlo v Alhambře), ale všechna následující angažmá už byla spjata výhradně s oblastními divadly v Náchodě (1946–47), Kladně (1956–60) a Kolíně (1948–56, 1960 až 1968). Robustní zjev i herecký naturel ji předurčily charakternímu oboru komickému, jímž výtečně vládla také na film. plátně, kde patřila od poloviny 20. let k oblíbeným a hojně obsazovaným představitelkách jadrných rázovitých figurek ve všech generačních podobách od dívenek přes starší ženy až po babky. V sedmi němých filmech hrála především venkovská děvčata (Pohorská vesnice, 1928; Mlynář a jeho dítě, 1928; Z českých mlýnů, 1929). Ve zvukové éře zalidnila do konce války na půl stovky filmů různého charakteru a kvality svými bodrými venkovskými i městskými služkami (Kariéra Pavla Čamrdy, 1931; Jindra, hraběnka Ostrovínová, 1933; Žena na rozcestí, 1937; Otec Kondelík a ženich Vejvara, 1937; Tetička, 1941; Neviděli jste Bobíka?, 1944), kuchařkami (Poslední muž, 1934; Výdělečné ženy, 1937), děvečkami (Pepina Rejholcová, 1932; Pražský flamendr, 1941; Host do domu, 1942), hospodyněmi (Velká přehrada, 1942; Mlhy na Blatech, 1943), chůvami (Maskovaná milenka, 1940), selkami (Psohlavci, 1931), šenkýřkami (Vojnarky, 1936), sousedkami (Jan Cimbura, 1941), klepnami (Bláhový sen, 1943) a zákaznicemi (Barbora Hlavsová, 1942; Šťastnou cestu, 1943). Zásadnějšími postavami byly zejména muzikantova žena Kačenka Klásková ze druhé film. verze Jiráskovy pohádkové hry Lucerna (1938) K. Lamače a Bětka Toužimská z přepisu Tylova dramatu Paličova dcera (1941) V. Borského. Žánrově a ideově zcela jinak zaměřený film. repertoár znárodněné kinematografie nepřinesl žádnou změnu v jejím typologickém profilu, velikosti ani četnosti jejích postav. V poválečném období tak rozšířila své konto ještě o čtyři desítky rolí a roliček služek (Nikola Šuhaj, Morálka paní Dulské, 1958), domovnic a správcových (Muži bez křídel, 1946; Štěňata, 1957; Hlavní výhra, 1959; Zlé pondělí, 1960; Zítra to roztočíme, drahoušku…!, 1976), uklízeček (Kolik slov stačí lásce, 1961), manželek radních a starostů (Prstýnek, 1945; Nejlepší člověk, 1954) a družstevnic (Kam čert nemůže, 1959; Spadla s měsíce, 1960; Brácha za všechny peníze, 1978). Mezi její výraznější portréty lze zařadit např. ráznou ženu vesnického bubeníka Hůlkovou v komedii J. Macha Vzbouření na vsi (1949), služku v tragikomedii podle hry Gabriely Zápolské Morálka paní Dulské (1958), výměnkářku a uklízečku na hradě Blažkovou v satirické komedii Z. Podskalského Bílá paní (1965), maltářku Bártovou v další Podskalského komedii Světáci (1969) a porodní bábu Turečkovou v jímavém filmu K. Kachyni na motivy knihy Alana Marshalla Už zase skáču přes kaluže (1970). Společně s M. Motlovou vytvořila hezkou dvojici klepavých sousedek v Schulhoffově veselohře Já už budu hodný, dědečku! (1978). Díky častým reprízám se většině diváku zřejmě vybaví jako uklízečka v komedii O. Lipského 6 medvědů s Cibulkou (1972) anebo Máňa Hujerová v další Lipského komedii „Marečku, podejte mi pero!“ (1976). Naposled se na film. plátně objevila v epizodce Matulova snímku Nevěsta k zulíbání (1980). Často se v podobných epizodách i menších rolích objevovala také na obrazovce v inscenacích a tv. filmech (Revue v mlze, 1966; Bouřka, 1968; Nezralé maliny, 1981; Dopis psaný španělsky, 1980) a rovněž seriálech (Hříšní lidé Města pražského, 1968–69; Bouřka, 1968; Kamarádi, 1969; Fantom opery, 1970; Byli jednou dva písaři, 1972; 30 případů majora Zemana, 1974–79; Chalupáři, 1975; Žena za pultem, 1977; Nemocnice na kraji města, 1979; Plechová kavalérie, 1979; Dnes v jednom domě, 1979). Je autorkou dětských říkanek a her pro děti; knižně publikovala sbírku básní Ples na paloučku (1946).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!