V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

GRUSS, Josef

Josef GRUSS (* 9. 3. 1908 Praha, † 12. 4. 1971 Praha)herec, spisovatel, dramatik, scenárista a režisér; manžel herečky J. Švabíkové. Vyrůstal na Žižkově jako syn námořníka a vedoucí prádelny. Pro divadlo se nadchl teprve během gymnaziálních studií díky náklonosti sousedky, manželky herce B. Karena, který ho také připravil k hereckému studiu. Po absolvování dramatického oddělení Státní konzervatoře v Praze (1928) byl hercem České komorní společnosti (1928–29), pak hrál v Osvobozeném divadle (1929–30), Českém divadle v Olomouci (1930–31), Zemském divadle v Brně (1931–32) a pražském kabaretu Červené eso E. F. Buriana. Roku 1933 ho angažoval K. H. Hilar do činohry Národního divadla, kde působil až do smrti. Jeho herecký projev se vyznačoval výraznou stylizací, vyhraněnou zkratkou, komickou nadsázkou a živou mimikou. Vynikal přesnou charakteristikou nejrůznějších postav a typů, zvláště pak intrikánů, podvodníků a bezohledných mocipánů v komediálním a konverzačním repertoáru (Poprask na laguně, Revizor, Naši furianti, Ze života hmyzu). Na film. plátně se poprvé mihl v epizodní postavičce sládka v Pražského adaptaci Tylovy hry Pražský flamendr (1926). Teprve s nástupem zvuku začal před kamerou účinkovat pravidelněji, byť většinou v drobnějších rolích, např. legionáře (Třetí rota, 1931), hejtmanova sluhy (Revizor, 1933), pána ze společnosti (Mazlíček, 1934), továrníka (Panenka, 1938), kamelota (Svět, kde se žebrá, 1938), syna ze zámožné rodiny (Srdce v celofánu, 1939), účetního (Gabriela, 1940; Ryba na suchu, 1942) a důstojníka (Neporažená armáda, 1938). Několikrát se dočkal i větších příležitostí, jaké představovaly postavy mužů ze společnosti, ať už to byl reportér Jan Horský zvaný Athos ve špionážním dramatu P. Pražského Sedmá velmoc (1933), továrníkův šofér Karel Verner v komedii S. Innemanna Z bláta do louže (1934), světácký Vocilka v Innemannově adaptaci Tylovy pohádkové hry Švanda dudák (1937) nebo roztomile nemotorný ctitel Zdeněk Kolář v komedii M. Friče Eva tropí hlouposti (1939). Výjimečnou venkovskou postavou byl potulný harmonikář Doubek z Krňanského dramatu Žíznivé mládí (1943). V menších postavách se s ním diváci příležitostně setkávali i po osvobození ve filmech ze současnosti i z dávnější minulosti, kde hrál např. učitelského pomocníka (Nezbedný bakalář, 1946), advokáta (Dnes neordinuji!, 1948), hraběte (Psohlavci, 1955) a velitele milánských ozbrojenců (Slasti Otce vlasti, 1969). Spolu s L. PeškemF. Zvaríkem vytvořil titulní trojici komedie V. Wassermana Tři kamarádi (1947). V detektivní komedii Pavla Blumenfelda Kasaři (1958) vyšetřuje jako důstojník bezpečnosti Vejrych vyloupení tovární pokladny, naopak v dalším Blumenfeldově kriminálním snímku Tereza (1961) vystupuje jako bývalý kriminálník Švarc. Jeho poslední film. postavou byl opět policejní komisař Faltys v Čechově muzikálu podle Langrovy hry Svatá hříšnice (1970). Herecky spolupracoval také s rozhlasem a televizí v isncenacích a filmech (Tanec kolem družice, 1959; Kolotoč, 1960; Příběh dušičkový, 1964; Smrt a Blažená paní, 1965; Ministerstvo strachu, 1966; Rekviem za kouzelnou flétnu, 1968; Alexander Dumas starší, 1970), v záznamu div. představení Poprask na laguně (1966) i pohádkách (Jak se Mette chtěla stát královnou, 1968; Učedník kouzelníka Čáryfuka, 1969). Zdařile natočil jako režisér přepis Poláčkova humoristického románu Hostinec U kamenného stolu (1948). Počátky jeho literární činnosti jsou spojeny s hereckou dráhou. Autorsky se podílel na programu Červeného esa a na scénářích filmů M. Friče  Kristian (1939) a Těžký život dobrodruha (1941). Napsal několik pohádek, humoristických románů (S poctivostí nejdál dojdeš, 1944; Nevěřte na duchy, 1945; Jedna paní povídala, 1945; Můj přítel Julius, 1948), rozhlasových her a textů písní, z nichž některé se staly evergreeny (Chlupatý kaktus, Tak jako slunečnice, Celý den jen si zpívám, Jen pro ten dnešní den). Roku 1963 získal titul Zasloužilý umělec.

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!