V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,, …

GOTTLIEBOVÁ, Růžena

Růžena GOTTLIEBOVÁ provdaná Křížková (* 20. 9. 1911 Praha, † 10. 9. 2012 Praha)  – herečka, tanečnice a choreografka; dcera výtvarníka Josefa Matěje Gottlieba (1884–1967) a manželka herce B. Křížka. Od počátku 20. let až do konce války byla její herecká a taneční kariéra spjata s Národním divadlem. Mezitím absolvovala dramatické oddělení na Státní konzervatoři v Praze (1929) a stáž v pařížském divadle Théâtre Port St. Martin (1935–36). Jako choreografka a tanečnice působila ve Studiu Národního divadla (1945–1946), kde mj. hrála v Šípkové Růžence, Paličově dceři, R.U.R, ale i Antigoně či Medeiea byla tu autorkou choreografie mj. u Maryši či Hrátek s čertem. Pak byla za „nevhodné“ chování za okupace propuštěna a potrestánba finanční pokutou. Poté mohla působit v Divadle Na Fidlovačce (1950–56) a choreograficky spolupracovala s různými pražskými scénami (Městská divadla pražská, Divadlo hudby, Divadlo E. F. Buriana). Nenápadně vstoupila do kinematografie ještě za němé éry epizodkou dívky z Ludmiliny družiny v historickém dramatu J. S. Kolára  Svatý Václav (1929). Po desetileté odmlce od konce 30. do konce 50. let si za hrála v řadě filmů drobné postavy: komornou (Děvče z předměstí, aneb Všecko vyjde na jevo, 1939) jednu z čekajících nevěst (Čekanky, 1940), pekařskou dělnici (Turbina, 1941), div. herečku (Preludium, 1941), mladou dámu (Housle a sen, 1946), manželku (Nezbedný bakalář, 1946), Zimovou (Siréna, 1946), hraběnku Stadionovou (Revoluční rok 1848, 1949), jeptišku (Posel úsvitu, 1950), Stejskalovou (Anna proletářka, 1952), divou ženu Mihulici (Strakonický dudák, 1955) a pak šatnářku (Zkouška pokračuje, 1959). U filmů Temno a Labakan (1956) je autorkou choreografie. Po dlouhé odmlce jí vyzval ke spolupráci režisér Máša a naposled se objevila jako sekretářka v jeho psychologickém dramatu Ohlédnutí (1968). Od 30. let, kdy měla vlastní taneční školu, se věnovala pedagogické činnosti, mj. externě na DAMU (1950–51) a zároveň učila tanec na pražské konzervatoři (1947–52). V poslední letech žije v domově pro seniory Elišky Purkyňové stále duševně svěží.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!