V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

GERLOVÁ, Jarmila

Jarmila GERLOVÁ (* 22. 7. 1943 Praha)zpěvačka a herečka. Pěveckou školu dostávala už od dětských let od maminky, profesorky Bendlové, později ji školil sám O. Nový. Od pěti let chodila do baletu a později přibrala hru na klavír. Z průmyslovky přešla po 2. ročníku na hudebně-dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze, po jejímž čtyřletém studiu nastoupila do angažmá v Hudebním divadle v Karlíně (1964–66). Pak vystupovala jako spolehlivá sborová zpěvačka, ve skupině J. Laufra a od roku 1975 v orchestru Ladislava Štaidla (vokální trio s Jitkou Zelenkovou a Vlastou Kahovcovou), který provázel  K. Gotta. Ten roku 1979 trio rozpustil, a Gerlová s chotěm poté emigrovali do Německa. Herecký i pěvecký potenciál uplatnila i na film. plátně v roli zpěvačky Věry Beránkové z Čechova hudebního filmu Bylo čtvrt a bude půl (1968), jako odmítnutá milenka Jana ze zdařilé adaptace Kunderovy povídky Já truchlivý Bůh (1969) A. Kachlíka, či herečka Swansonová ze sci-fi komedie O. Lipského Zabil jsem Einsteina, pánové… (1969). Další role či spíše epizody jí čekaly v 70. letech: dívka-tanečnice z povídky Arabský kůň snímku Hry lásky šálivé (1971), tanečnice-svatebčanka (Pět mužů a jedno srdce, 1971), jedna z manekýnek v Rychmanově muzikálu Hvězda padá vzhůru (1974), zahrál si sama sebe (členka skupiny Babety) v Brynychově Romanci za korunu (1975), a zpěvačkou byla i v dalších dvou filmech (Zrcadlení, 1977) a naposled v Radosti až do rána (1978). Bdělí cenzoři jednou také zaspali, a tak její hlas (s triem) diváci slyšeli i po emigraci ve filmu Oči pro pláč (1983). Uplatnila se také na obrazovce v hlavní roli koprodukční tv. adaptace opera Bohuslava Martinů Juliette (1969), ve hře Královské usínání (1974) aj. tv. pořadech (Hudba, to je moje, 1976) či Gottových koncertech. Po listopadu 89 žije střídavě v Německu i v ČR.

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!