V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

GEPRTOVÁ, Libuše

Libuše GEPRTOVÁ (* 21. 12. 1941 Kolín, † 18. 11. 2005 Praha)herečka. Pocházela z intelektuálně orientované rodiny (matka byla profesorka a otec technik) a po maturitě na Střední pedagogické škole v Kutné Hoře pracovala jako učitelka. Účinkovala ve školním div. souboru a cena v soutěži Lidové umělecké tvořivosti ji přivedla na profesionální dráhu. Prošla oblastními scénami v Karlových Varech (1960–62), Českém Těšíně (1962–63), Jihlavě (1963–1965) a delší dobu strávila v brněnském Státním divadle (1965–72). Od roku 1973 byla členkou pražského Divadla Na zábradlí, kde ztvárnila do odchodu do důchodu (1999) množství zajímavých rolí, zejména v éře E. Schorma (Bambini di Praga, Hlučná samota, Nora, Bratři Karamazovi). Od počátku 60. let se objevovala ve filmu (Kde alibi nestačí, 1961; Kohout plaší smrt, 1961; Úplně vyřízený chlap, 1965), kde na sebe výrazněji upozornila úlohou boxerovy nevěrné manželky Kateřiny v Rychmanově muzikálu Dáma na kolejích (1966). Zlomovou postavou však byla teprve nešťastně zamilovaná Viktorka z Moskalykovy původně tv. adaptace románu Boženy Němcové Babička (1971), která poukázala na její zvláštní exotickou a zemitou krásu se souměrným obličejem, lemovaným hladce učesanými tmavými vlasy s pěšinkou uprostřed a melancholickým pohledem velkých očí. Obdobný typ venkovanky s osudovou láskou představovala nevěrná žena slov. chalupníka Polana, kterou ztělesnila v Balíkově film. přepisu románu Karla Čapka Hordubal (1979). Poslední větší příležitosti na plátně dostala v roli právničky Marty, jejíž přítel (E. Cupák) čelí podezření ze spáchání vážného trestného činu, v psychologické detektivce D. Kleina Kam nikdo nesmí (1979) a jako sedřená děvečka Kateřina, svobodná matka titulního malého hrdiny (Vlastimil Drbal) ve Vláčilově baladickém příběhu podle Fuksovy novely Pasáček z doliny (1983). Během 80. let se musela spokojit pouze s drobnými rolemi ve filmech ze vzdálené i nedávné minulosti: prostitutka (Hodina života, 1981), sestřenice hlavního hrdina (F. Němec) dr. Kodeta (Ta chvíle, ten okamžik, 1981), pološílená žena (Putování Jana Amose, 1983), Antošova (Š. Kvietik) žena (Záchvěv strachu, 1983), žebračka (Komediant, 1984), porodní bába (Oldřich a Božena, 1984) a ze současnosti (Ten svetr si nesvlíkej!, 1980; Má láska s Jakubem, 1982; Láska s vůní pryskyřice, 1984; Operace mé dcery, 1986). Zatím naposled se v českém filmu představila jako maminka hlavní hrdinky Lucie (L. Vlasáková) v dětském snímku Věry Plívové-Šimkové Houpačka(1990), aby se v následujících desetiletí se z filmu zcela vytratila. Uplatnění nalezla po celou dobu také v televizi, když poměrně pozdě začala hrát v pohádkách, takže jí minuly role princezen (Chán Sulejmán a víla Fatmé, 1985; Heřmánková víla, 1991; O princi, který měl o kolečko víc, 1991; Jaké vlasy má Zlatovláska, 1992; Velký dračí propadák, 1996), o to více se uplatnila v seriálech (30 případů majora Zemana, 1974–79; Plechová kavalerie, 1979; Dlouhá bílá stopa, 1981; Poručík Petr, 1981; Synové a dcery Jakuba skláře, 1985; Dobrodružství kriminalistiky, 1989; Heřmánci, 1990; Laskavý divák promine, 1994; Četnické humoresky, 2000), a zejména inscenacích a filmech (mj. Traktéur u královny Pedauky, 1967; Zloděj, 1971; Jak to bylo v únoru, 1972; U tří něvěst, 1974; Splynutí duší, 1976; Lakomec, 1978; Poslední koncert, 1979; Anna Proletářka, 1980; V zámku a podzámčí, 1981; Bratři Karamazovi, 1981; Zločin v obrazárně, 1984; Poslední leč Alfonse Karáska, 1987; Zvonokosy, 1990; Honorární konzul, 1991; Pofoukej mi jahody, 1991; Česká muzika, 1993), ale také rozhlase, kde uváděla pořad rozhovorů se zajímavými lidmi Co máš v rozhlase rád aneb Splněná přání. Poměrně málo se zapojila do dabingu. Po několikaleté pauze od divadla se na jeviště vrátila v inscenaci Divadla Bez zábradlí Cikáni jdou do nebe (2004) a rovněž na film. plátno, byť v německém filmu (natáčeném i u nás) o posledních stratisplných dnech Boženy Němcové (Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern/ A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu, 2004).

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!