V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

GAMPEOVÁ, Milada

Milada GAMPEOVÁ rozená Švagrovská (* 9. 4. 1884 Praha, † 6. 5. 1956 Praha)  – herečka. Od roku 1900 byla členkou činohry Národního divadla v Praze a pak působila ve Švandově divadle, respektive Intimním divadle (1908–11), kde i později hostovala. S účinkováním před kamerou začala příležitostně už v němém filmu (Sněženka z Tater, 1919; Píseň lásky, 1919; Trny a květ, 1921; Řina, 1926), ale teprve s nástupem zvuku začala navštěvovat film. ateliéry velmi pravidelně až do počátku okupace. V pětadvaceti filmech různých žánrů i kvalit hrála většinou vedlejší role mešťáckých paniček, matek hlavních hrdinů a hrdinek nebo manželky podnikatelů, živnostníků a radních. V rolích jejích dcerušek a synů se vystřídaly tehdejší mladé hvězdy českého filmu: J. Štěpničková (Jedenácté přikázání, 1931), T. Grosslichtová (S vyloučením veřejnosti, 1933), A. Mandlová (Rozkošný příběh, 1937; Ducháček to zařídí, 1938), L. Hemmer (Ulice zpívá, 1939), V. Hrubá (Andula vyhrála, 1938), H. Vítová (Valentin Dobrotivý, 1942). Její manželské protějšky ztvárnili např. T. Pištěk (Sňatková kancelář, 1932; Třetí zvonění, 1938), J. Plachta (Vdavky Nanynky Kulichovy, 1935) a Ferenc Futurista (Panenka, 1938). Opakovaně se objevila také v postavách hospodyň (Ať žije nebožtík, 1935; Páter Vojtěch, 1936) a tetiček (Svatební cesta, 1938; Hvězda z poslední štace, 1939). Znárodněná kinematografie jí nabídla pouze jedinou příležitost v dramatu V. Borského podle povídky Svatopluka Čecha Jestřáb kontra Hrdlička (1953), kde ztělesnila starou šlechtičnu z Podvalských, matku poživačné hlavní hrdinky (V. Fabianová).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!