V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

GAJEROVÁ, Veronika

Veronika GAJEROVÁ (* 25. 5. 1963 Praha)herečka; dcera režiséra Václava Gajera (1923–1998) a herečky N. Gajerové, bývalá manželka divadelního režiséra Petra Kracíka (* 1958). Pochází z herecké rodiny. Absolvovala hudebně-dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze (1985) a už během studií hostovala v Městských divadlech pražských (Drobečky z perníku). Vystřídala angažmá v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, Divadle E. F. Buriana (Racek), Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, respektive Labyrintu (1990–94) a od roku 1995 je členkou Divadla ABC, kde se uplatňuje v dramatických postavách (Jmenovala jsem se Marie Antoinetta) i zpívajících figurách v operetách a hudebních komediích (Funny Girl, Limonádový Joe). Ve filmu debutovala jednou z hlavních úloh, povrchní učnice Moniky, ve Smyczkově psychologickém příběhu Housata (1979). Před kamerou vytvořila během 80. let ještě několik větších rolí: hodná dcera venkovské vdovy Daniela v Gajerově dětském snímku Divoký koník Ryn (1981), zdravotní sestra Karin, fanaticky oddaná nacistické víře v Kopřivově válečném psychologickém dramatu Až do konce (1984), rozhodná sestra mladého důstojníka Vlasta v Tučkově vojenské komedii Copak je to za vojáka… (1987), snobská herečka Hanka v Balíkově snímku z filmařského zákulisí Narozeniny režiséra Z. K. (1987) a vyzývavá laborantka Jaruška v Křístkově milostném příběhu Zvířata ve městě (1989). Po dlouhé odmlce se na film. plátno vrátila v dramatu Habermannův mlýn (2010). Místo filmu jí tak dávala příležitost zejména televize, ať už v inscenacích (mj. Už mu to začalo, 1983; Větrná setba, 1983; Hodina splněných přání, 1983; Nám se to stát nemůže, 1986; Zrcadlo nenávisti, 1987; I ve smrti sami, 2004; Dívka a kouzelník, 2008), pohádkách (Kocourek Modroočko, 1981; O princi, který měl smůlu, 1989; O svatební krajce, 2003), ale zejména v seriálech (Bylo nás šest, 1985; Slavné historky zbojnické, 1985; Přejděte na druhou stranu, 1988; Hříchy pro pátera Knoxe, 1992; Hříchy pro diváky detektivek, 1995; Lékarníkových holka, 1996; Pražský písničkář, 1997; Místo nahoře, 2004; Ordinace v růžové zahradě, 2005; Dobrá čtvrť, 2005; Špačkovi v síti času, 2010; Ach, ty vraždy!, 2010).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!