V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

FRIEDLOVÁ, Helena

Helena FRIEDLOVÁ rozená Štěpničková (* 11. 11. 1889 Praha, † 11. 3. 1966 Praha)  – herečka. Po absolvování Pivodovy pěvecké školy a soukromém studiu herectví u Marie Hübnerové účinkovala v divadle Uranie (1905) a ve vinohradské Měšťanské besedě (1905–07). Roku 1907 se stala členkou nově založeného Městského divadla Královských Vinohrad (posléze Divadlo na Vinohradech), kde setrvala až do odchodu na odpočinek v roce 1959. Podobně jako na jevišti i ve filmu byly jejímu křehkému a jemnému naturelu blízké typy obětavých, oddaných a trpících žen, snášejících svůj nelehký úděl s pokorou a smířením. Filmování si vyzkoušela už v němé éře (Dvě matky, 1920; Josef Kajetán Tyl, 1925), ale teprve v následujícím desetiletí vytvořila na plátně několik výrazných ženských postav: vdova a matka pěti dětí Julie Váchová v melodramatu V. Slavínského Srdce v soumraku (1936), bytná studentů slečna Elis ve Vávrově adaptaci Jiráskovy novely Filosofská historie (1937), ušlápnutá manželka účetního ředitele (F. Smolík) v protiválečném dramatu H. Haase podle Čapkovy hry Bílá nemoc (1937), rozvážná žena mincmistra Viléma z Vřesovic (V. Vydry) ve Vávrově historické komedii Cech panen kutnohorských (1938). V poválečném období se objevila už jen ve třech filmech, jako porotkyně soudu (Dvaasedmdesátka, 1948), matka J. V. Friče (Revoluční rok 1848, 1949) a naposled se na film. plátně objevila jako šlechtična Polyxena Mladotová (Temno, 1950). Roku 1957 jí byl udělen titul Zasloužilá umělkyně.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!