FRIDRICH, Karel
Karel FRIDRICH (* 5. 11. 1924 Družec, okres Kladno, † 13. 1. 2001 Kladno)
–
herec; manžel hereček
M. Motlové a
A. Hegerlíkové. Profesionálně začal hrát roku 1948 v Městském oblastním divadle v Trutnově a po ročním studiu na DAMU působil od počátku 50. let na oblastních scénách, především v Kladně a Mladé Boleslavi (1957–89). Film ho využíval jen příležitostně do epizodních rolí, kterých však vytvořil téměř pětadvacet, když debutoval v Sequensově budovatelském snímku
Cesta ke štěstí (1951), a po dlouhé době se připomněl epizodkami v Papuškově trilogii: muže v okně (
Ecce homo Homolka, 1969) a muže se psem (
Hogo fogo Homolka, 1970) a rekreanta (
Homolka a tobolka, 1972). Poté roličky rychle přibývaly: pacient (
Pět mužů a jedno srdce, 1971), rotný VB (
Motiv pro vraždu, 1974), saniťák (
Zrcadlo pro Kristýnu, 1975), montér (
Oddechový čas, 1977), hráč kulečníku (
Řetěz, 1981), číšník či vrchní (
Dvojí svět hotelu Pacifik, 1975;
Pomerančový kluk, 1975;
Ten čas, ten okamžik, 1981), porotce (
Únos Moravanky, 1982), často byl i dělník, montér či parťák, jednou, asi na počest sjezdu KSČ, dokonce dělník v hospodě (
Kronika žhavého léta, 1973;
Dvacátý devátý, 1974;
Dobrý den město, 1976;
Dům Na poříčí, 1976;
Oddechový čas, 1977), radní (
Zatihla mne noc, 1985), ministr Alois Neumann (
Vítězný lid, 1977), soused (
Zlaté rybky, 1977), úřadník (
Stín létajícího ptáčka, 1977), zahrál si i v dalších filmech (
Osvobození Prahy, 1976;
Sólo pro starou dámu, 1978;
Modrá planeta, 1979) a asi nejčastěji byl vrátným (
Smrt si vybírá, 1972;
Což takhle dát si špenát, 1977;
Zralé víno, 1981;
Zakázaný výlet, 1981) i naposled v dobrodružném snímku
Dynamit, 1989). Na obrazovce se objevil jen v seriálu
30 případů majora Zemana (1974–79) a v několika pohádkách (
O44 statečné princezně Janě, 1978;
O chudém královstvíčku, 1979 a
O podezíravém králi, 1989). Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix (1996).