V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

BAREŠ, Igor

Igor BAREŠ (* 15. 4. 1966 Olomouc ) ;– herec; bývalý manžel herečky A. Talackové. Vyrůstal jako jedináček. Vystudoval střední zemědělskou školu a chtěl se stát zootechnikem. Herectví absolvoval na JAMU (1989) a po dvou sezonách v brněnském Divadle bratří Mrštíků působil v Mahenově činohře Národního divadla v Brně (1991–2002), kde vytvořil velké postavy světového i českého repertoáru (mj. titulní hrdina Anouilhova dramatu Tomáš Becket, Edmund v Králi Learovi). Roku 1997 byl nominován na Cenu Thálie za roli Raskolnikova ve Zločinu a trestu a za titulní roli v Hamletovi na Cenu Alfréda Radoka. V experimentálním brněnském Divadle u stolu hraje v monodramatech, např. v Dostojevského Snu směšného člověka, v adaptaci Tolstého Smrti Ivana Iljiče, v Sofoklově Králi Oidipovi a Daniela Rojka v adaptaci Zeyerova Domu U tonoucí hvězdy. V letech 2002–05 byl ve svobodném povolání a hostoval na několika pražských scénách: v Divadle Na zábradlí (Pod modrým nebem, W. zjistil, že válka je v něm), Divadlo Na prádle (Obchodník s deštěm), Dejvickém divadle (KFT/Sendviče reality). Od roku 2005 je členem činohry Národního divadla v Praze, kde prokázal své schopnosti charakterního herce širokého rejstříku mj. jako profesor Higgins v Shawově Pygmaliónu, Matěj Šumbal v Našich furiantech, Edvard IV. v Shakespearově Richardu III., náčelník policie Uchovertov v Revizorovi, Antonio v Kupci benátském a Petruchio ve Zkrocení zlé ženy. Ovládá herecký temperament v celé dynamické škále od strhující vitality, přes polotóny ukrývající vnitřní napětí až ke komornímu výrazu. První zkušenost s filmem získal v úloze samolibého funkcionářského syna Doda ve slov. společensko-kritickém snímku V meste plnom dáždnikov (1989). Na plátně se pak objevil až po dvanácti letech jako řidič tramvaje v psychologickém česko-řeckém snímku Podzimní návrat (2001). Zásadní zlom v jeho film. kariéře učinila až postava dobráckého podváděného manžela Pavla, za jejíž ztvárnění v psychologickém road-movie režisérky Alice Nellis s názvem Výlet (2002) byl nominován na Českého lva a oceněn na newyorském festivalu Tribeca. S nepřízní osudu zápasil i rozvedený otec dospívajícího syna Milan, jeden ze čtveřice smolařských nezaměstnaných kamarádů (O. Navrátil, Ivan Martinka a Ľ. Kostelný), o jejichž společných neúspěšných pokusech s podnikáním vypráví Šulíkova hořká komedie z prostředí Ostravy Sluneční stát (2005). Vedle vyloženě epizodních rolí jako byl taxikář (Tajnosti, 2007), manžel nacisty zastřelené Židovky (Poslední vlak, 2007) a soudce (El Paso, 2009) vytvořil výrazné kreace: charakterově zvrácený číšník a posléze důstojník StB Čevora v Cieslarově výpravné historické fresce Krev zmizelého (2005), nerudný a žárlivý Karel, nezaměstnaný manžel psycholožky Hany (J. Janěková), hlavní hrdinky hořké komedie V. Chytilové Hezké chvilky bez záruky (2006). Výstižné portréty mužů na vedoucích podnikatelských a politických pozicích vykreslil ve dvou komediích režiséra Roberta Sedláčka: předseda vlády v satiře Muži v říji (2009) a šéf pelhřimovské agentury Dobrý den, pro kterou natáčí oceňovaný režisér (J. Plesl) dokument o kuriózních rekordech a rekordmanech, ve snímku Největší z Čechů (2010). Mnohem větší zájem o něj projevuje už od studentských let televize, kde nastřádal nesrovnatelně rozsáhlejší a žánrově pestřejší konto rolí v celé řadě inscenací (Bratr Paleček, 1988; Sen o bílém volu, 1990; Zítra to spustíme, 1992; Sci-fi aneb Starý Peterka, 1992; Kruté proměny, 1993; Případ Auffenberg, 1993; Stromy umírají vstoje, 1998; Taťka, 2002; Byla láska, 2001; Pátek čtrnáctého, 2002; Malovaný děti, 2002; Hodný chlapec, 2004; Stříbrná vůně mrazu, 2005; To horké léto v Marienbadu, 2006; Swingtime, 2006; Trofej, 2007; Boží duha, 2007; Šejdrem, 2008; Aljona, 2008; Nepolepšitelný, 2009; Post bellum, 2009), pohádek (O komtesce a zbojníkovi, 1988; O Radkovi a Mileně, 1990; Janek nad Janky, 2003; Kamenný klíč, 2005; Dům U Zlatého úsvitu, 2009) a v neposlední řadě také v seriálech (Konec velkých prázdnin, 1994; Detektiv Martin Tomsa, 1995; Četnické humoresky, 2000; Černí baroni, 2004; Hraběnky, 2007; Škola pro život, 2009; Vyprávěj, 2009–10). K jeho nejznámějším seriálovým rolím patří smolařský úředník pojišťovny Jindřich „Harry“ Povolný z Pojišťovny štěstí (2004) a Jan Horák, otec početné rodiny v sitcomu Horákovi (2006). Rozmanitých možností k herecké práci se mu dostává v hojné míře rovněž v rozhlase, dabingu a při namlouvání audioknih, kde se výrazně uplatňuje jeho kultura řeči, cit pro zvukovou i obsahovou kvalitu slova. Se svými traumaty z minulosti se svěřil v dokumentárním cyklu ČT 13. komnata (2008).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!