FORMAN, Petr
Petr FORMAN (* 23. 8. 1964 Praha) – výtvarník, loutkář a herec; syn herečky a výtvarnice V. Křesadlové a režiséra Miloše Formana, mladší bratr-dvojče Matěje Formana. Po maturitě na sportovním gymnáziu Nad Štolou vystudoval loutkoherectví na DAMU (1987). Oba působí v netradičních divadelně-výtvarných projektech. Začínali vystupovat v polovině 80. let na Divadelních poutích na Střeleckém ostrově v Praze s divadlem Rodiny Váňovy, poté připravili svá vlastní autorská představení s loutkovým divadlem Rakvičkárna (Barokní opera,Sedlák, čert a bába,Prodaná nevěsta), z něhož v roce 1991 vzniklo Divadlo bratří Formanů. V letech 1996–97 se podíleli na mezinárodním projektu Bouda/La Baraque a roku 2000 představili v rámci akce Praha – evropské město kultury projekt Nachové plachty podle Alexandra Grina. Vznik tohoto unikátního div. představení na plující lodi zachytil v uměleckém dokumentu Nachové plachty (2001) režisér Miroslav Janek. Diváci je znají z film. plátna už jako ratolesti. Jako roční se oba objevili v povídce J. Menzela Zločin v dívčí škole ze stejnojmenného filmu (1965). Společně se také proslavili díky Papouškově trilogii rodinných komedií (Ecce homo Homolka, 1969; Hogo fogo Homolka, 1970; Homolka a tobolka, 1972), kde vytvořili dvojici rozpustilých Homolkovic vnoučat. V dospělosti se Petr samostatně představil v několika hlavních film. rolích. Mimořádnou pozornost kritiky vzbudil svým výkonem v titulní úloze živočišně přímého a nepoddajného samorosta s nejasnou minulostí, jehož osud nezadržitelně spěje k tragickému vyvrcholení, v poetické baladě z jihočeského poválečného pohraničí Vojtěch, řečený sirotek (1989). Tajemnému ohrožení života čelí jeho další hrdina, nesmělý zeměměřič Olda, který svou duševní energii musí bránit před vysávajícími účinky tv. obrazovky, ve fantastické komedii J. Svěráka Akumulátor 1 (1994). Zcela odlišné problémy řeší milovník surfingu a fotograf Martin Horecký, který se po mnoha letech odloučení setká v rodné vlasti se svými stárnoucími rodiči (E. Vašáryová a J. Tříska), v hořké komedii Jana Hřebejka Horem Pádem (2004). Zdárně se zhostil úlohy politického vězně Bruna v Nikolaevově milostném dramatu na motivy povídek Jiřího Stránského Kousek nebe (2005). Za poslední tři jmenované role byl nominován na Českého lva. S bratrem se opět setkal ve filmech Akumulátor 1 (1994), Mazaný Filip (2003) a Vaterland – Lovecký deník (2004). Znovu ho obsadil Hřebejk do „podrazácké“ komedie U mě dobrý (2008) a zahrál si pak i galeristu Josefa v Krejčího milostném dramatu Bez tváře (2008). Že je v natáčením pilnější platí i pro tv. obrazovku: vedle společné inscenace Jako malé děti (1974), seriálu Duna (2000) a záznamů div. představení (Černošský pánbůh a Cikánská Carmen na Chmelnici, 1991; Barokní opera, 1997), hrál v dalších seriálech (Zdivočelá země, 1997; Poslední sezóna, 2006; Proč bychom se netopili, 2009, Rodinka, 2010), tv. filmu Bez tváře (2008) i zahraničních filmech natáčených v ČR (The Summer of my Deflowering, 2000; Brucio nel vento, 2002). Režisér David Bonaventrura o nich natočil dokument do cyklu Osudy hvězd: Formani ... Petr a Matěj Formanovi (2000),